Fotofrafie z projektu Budou žít?

Kromě památek se sdružení Zelené srdce stále věnuje i ochraně ohrožených druhů. Jedním z nich je sova pálená. Kdysi patřila mezi poměrně běžné ptáky a pro svůj život v lidských sídlech se o ní vyprávělo množství pověr. Věřilo se, že usmrcená sova přitlučená na vrata od chléva uchrání dobytek uvnitř od zlých sil a uhranutí. Když šel za šera pocestný okolo hřbitova a z okénka márnice vylétl k obloze s chrčením šedý stín, říkalo se, že duše zemřelého opouští tento svět a odlétá do nebe. Dnes už víme, že to byla sova pálená, která vylétla z hnízda ve věžičce na večerní lov.

Velikostí lze srovnat sovu pálenou s holubem. Je nápadně pestře zbarvená v odstínech šedé až rezavé barvy, charakteristický je pro ni závoj srdčitého tvaru kolem očí. Ve dne sedí v tmavých koutech a na lov drobných hlodavců vylétá se západem slunce. Hlavními smysly, které ji pomáhají při vyhledávání kořisti jsou sluch a zrak. Mnoho lidí si myslí, že sovy ve dne nevidí, ale pravdou je, že vidí velice dobře. Od počátku února začíná tok, kdy se sovy ozývají těžko popsatelným chrčením a syčením. Dnes nejčastěji hnízdí v církevních a zemědělských budovách v tmavých zákoutích. Snůška bílých vajíček se pohybuje od čtyř do osmi, ale v době dostatku hlodavců může být vajíček i jedenáct a to i třikrát do roka. Potravu tvoří z 95% drobní hlodavci a proto je velice užitečná.

Největší ranou pro sovy pálené se stalo používání chemických přípravků k hubení hlodavců. Přiotrávený hlodavec je snadnou kořistí, bohužel však znamená smrt i pro svého lovce. Takto uhynuly stovky sov a z tohoto oslabení se při malém počtu hnízdících párů již nedokázala jejich početnost zvýšit na původní stav.

Dalším negativním faktorem je změna hospodaření a nedostatek vhodných hnízdišť. V minulosti byla u každého statku stodola, která představovala pro sovy možnost úkrytu a zásobárny kořisti pro zimní období. V moderních stodolách však často dochází k zasypání hnízd uskladněným krmivem a v posledních letech je hlavním nebezpečím pro hnízdící ptáky kuna skalní, jejíž přítomnost lze zjistit takřka ve všech objektech. Na dalších tradičních hnízdištích v církevních objektech došlo k hromadnému neprodyšnému uzavírání proti vnikání zdivočelých domácích holubů. Mnohdy byly při těchto opatřeních zavřeny i hnízdící sovy, které uhynuly hlady.

Snaha o setkání s těmito královnami noci mě postupně přivedla k poznání, že bez jejich aktivní ochrany nebudou za několik let tato setkání možná a tak vznikl projekt na ochranu sovy pálené nazvaný Budou žít ? V roce 1996 se myslelo, že na Vysočině sova pálená ještě ojediněle hnízdí, ale průzkumy zemědělských budov ukázaly, že je to mnohem horší. Na okrese Havlíčkův Brod není za posledních 15 let prokázáno žádné hnízdění. Na okrese Pelhřimov se hnízdění nepodařilo prokázat od roku 2006. Lepší je situace na okrese Kutná Hora, kde se této sově také věnujeme, kde hnízdí jedotlivé páry. Proto bylo rozmístěno v letech 1996-2001 po dohodě s majiteli zemědělských budov celkem 260 speciálních hnízdních budek zajištěných oplechováním proti vnikání kuny skalní. Vzhledem k nízké početnosti je však sovy obsazují pouze ojediněle.

Z důvodu posélení jejich počtu se v okolí Humpolce od roku 2000 do roku 2008 vypouštěly mladé sovy pálené z umělého odchovu zoologických zahrad a dalších chovatelů. Skupina mláďat se vypustí na uzavřenou půdu budovy, kde si nějakou dobu procvičují sovy létání a učí se lovit živé hlodavce. Po měsíčním a v případě zimy až šestiměsíčním pobytu se vypustí do volné přírody a po dobu osamostatnění se ještě přikrmují. Díky kroužkování jsou zprávy o některých vypuštěných sovách. Zatím největšího úspěchu se podařilo dosáhnout když díky vypouštění vznikl pár, který i zahnízdil a vyvedl jedno mládě, ale potom z neznámých příčin zmizel. Dnes už ve vypouštění nepokračujeme. Není to tím, že by nebylo co vypouštět, ale nemáme na to povolení.

Pro záchranu sova pálené děláme vše, co je v našich skromných silách. Předpokládáme, že na Vysočině hnízdí na každém okrese dva páry a to je strašně maličko pro její další přežití. Na okrese Kutná Hora to možná je lepší, ale kontroly budek ukazují, že i zde je sova vzácností. Mnohem hůře je na tom sýček obecný, který již z Vysočiny vymizel úplně.


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Nastavení fotogalerie

Menu


Krátké zprávy

Budky pro sovy 8.4.2019

Právě kontrolujeme budky pro sýce rousné.

Nové budky pro sýkorky 24.3.2019

Budky_3

Anketa Studánka Vysočiny roku 2019 nebude 24.3.2019

Zazrak Anketu Studánka Vysočiny roku 2019 jsme se rozhodli nepořádat. V roce 2018 dorazily jen dva návrhy. Zdá se nám, že o anketu už není zájem a hledáme co dál. Studánek, jako je třeba Zázrační studánka na Křemešníku, je tu stále dost, ale je málo lidí ochotných je navrhnout.  

Kontroly budek 26.2.2019

Uklid Kontrolujeme, čístíme a také vyvěšujeme nové budky pro sýkorky.

Starší »

Toplist