Naše srdce mají blízko k přírodě, a proto se naše občanské sdružení jmenuje Zelené srdce.  Hlavní cíle našich programů jsou zaměřeny na ochranu drobných památek, krajiny a přírody,  vztahu člověka k nim, ale také vztahu člověka k člověku.

Zaujalo Vás to, co děláme?  Prosíme  Vás o pomoc a podporu.  Díky Vám můžeme dál pomáhat. 

Vaše pomoc nám pomáhá pomáhat přírodě a památkám, ale je pro nás i důležitou pomocí morální, že to, co děláme má v dnešní době smysl. Děkujeme. Pavel Koubek - předseda sdružení Zelené srdce.                              

V celostátní anketě Alej roku 2018 můžete podpořit Jabloňovou alej Komorovice - Mladé Bříště. Alej dnes tvoří 80 jabloní starých cca 60 let. Původně jich ale bylo jednou tolik. Jak postupně odcházejí stářím, zůstávají prázdná místa, kde už se nové nevysazují. Alej roste kolem silnice v jinak otevřené polní krajině - v zimě ukazují stromy cestu, v létě poskytují stín. V dutinách hnízdí sýkorky a další ptáci a jablka tu jsou nejen pro lidi, ale i pro zvířata. Nominací chceme upozornit na to, že ovocné stromy do krajiny patří.

Zatímco některé druhy živočichů se do přírody Vysočiny vracejí, jiné se v tichosti vytrácejí. Patří mezi ně i dva druhy sov žijící po staletí v blízkosti lidských sídel. Poslední hnízdění sýčka obecného se podařilo v kraji prokázat v roce 2001 u Pacova na okrese Pelhřimov a od té doby nic. „Sýček někde možná utajeně žije, ale nemáme o něm žádné zprávy,“ vysvětluje Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce. Sýček žije v blízkosti lidských sídel a nevyhýbá se ani městům. Hnízdí v dutinách stromů, ale častěji ve škvírách a různých otvorech ve zdech domů. Nejčastěji se prozradí charakteristickým houkání připomínajícím „půjď-půjď.“ „Pamětníci vzpomínají, jak byl pro tento hlas slyšitelný v každé vesnici v minulosti považován za posla smrti, který lákal duše nemocných na onen svět, ale to je jen pověra,“ vysvětluje Koubek. Ohrožen je používáním chemických látek v zemědělství, změnami v hospodaření v krajině, ale také autoprovozem. „Z posledního prokázaného hnízdění vylétla čtyři mláďata a po několika dnech bylo jedno nalezeno na silnici mrtvé po srážce s autem,“ říká o jednom z důvodu ohrožení Pavel Koubek. V celé republice se odhaduje, že je posledních 120 párů těchto sov a protože se jejich počty neustále snižují, je bohužel horkým kandidátem na vyhynulý druh nejen na Vysočině.

Namále má i další druh sovy žijící v lidských sídlech a to sova pálená. Ta hnízdí na kostelních věžích, nebo půdách zemědělských budov. Bohužel většina kostelních věží je dnes uzavřena proti vnikání holubů a ve všech zemědělských objektech je přítomná kuna skalní, která je hlavním predátorem této sovy. „Když jsme v roce 1996 začínali s projektem na záchranu sovy pálené, předpokládalo se, že zde stále roztroušeně hnízdí, ale skutečnost ukázala, že i ona je na Vysočině velice vzácná a naše odhady dnes říkají, že hnízdí dva páry na každém okrese kraje,“ vysvětluje Koubek. Poslední prokázané hnízdění je však z roku 2005 z okresu Pelhřimov a od té doby i u tohoto druhu chybějí důkazy. V letech 1996 až 2000 bylo rozmístěno v zemědělských objektech víc jak 200 kusů budek zajištěných proti vnikání kuny skalní. „Část budek už dnes není, protože některé byly ukradeny, zničeny a často došlo ke zbourání celých objektů, nebo jejich přestavbě, ale zbylé budky jsou stále pro hnízdění sovy pálené připravené a my se je snažíme každoročně alespoň částečně kontrolovat,“ vysvětluje Koubek. Ochránci přírody se snažili sově pálené pomoci i vypouštěním sov z umělého odchovu zoologických zahrad, ale vypouštění bylo ukončeno v roce 2009. „Ne, že by nebylo možné sovy na vypouštění získat, ale je na to nutná výjimka ze zákona a tu se nám nepodařilo obnovit,“ dodává Koubek. Naděje na prokázané hnízdění sovy pálené na Vysočinu je ale o něco větší, než u sýčka. Snad jsou odhady o skrytě hnízdících párech správné. Tyto sovy v prvním roce života migrují až do vzdálenosti 100 km a je tedy možné, že se z níže položených oblastí, kde se jim daří lépe, vydají i na Vysočinu.

  Myslíte, že má smysl zachraňovat krásná místa? Kaple sv. Anny u Pelhřimova patří k jedním z nich.  Občanské sdružení Zelené srdce se snaží prostřednictvím veřejné sbírky sehnat peníze na její záchranu a proměnit zapomenuté místo znovu v krásné. Veřejnou sbírku můžete podpořit zasláním jakékoliv částky na účet 2700608913/2010.  Ke dni 6. září 2018  je na účtě 56215,- Kč. Děkujeme za vaši podporu.

Podpořit záchranu kaple můžete i zakoupením benefiční cihličky z chráněné dílny Fokus Vysočina. Celá částka 100,- Kč jde na veřejnou sbírku. Cihličku si můžete objednat na e-mailu: zelenesrdce@atlas.cz

 Hledáme zapomenuté drobné památky

Hledáme zapomenuté kříže, Boží muka, kapličky a další drobné památky na okrese Pelhřimov. Víme o mnohých, ale ne o všech.

Možná i díky informaci od vás se nám je podaří zachránit. Děkujeme. Psát můžete na zelenesrdce@atlas.cz  

Křížek v polích děkuje

Máte ve svém okolí někoho, kdo se zasloužil o záchranu kříže (nebo jiné drobmé památky) a stará se o údržbu? Určitě si zaslouží poděkování. Cena "Křížek v polích děkuje" určitě udělá radost. Napište nám na zelenesrdce@atlas.cz , kdo by si ji zasloužil.

.....na přípravě akcí a projektů v roce 2018 

.....na úpravách tohoto webu

....na mapování a obnově památek 

....na kontrolách ptačích budek

.. zde může být i vaše jméno, nebo  logo.

Obnovu drobných památek v roce 2018 podpořil pan Jan Dokulil, firma Rekosped, Město Horní Cerekev a rodina Dvořákova. Děkujeme.

Společnost AUTO RACEK a.s.  pro naši činnost zakoupila ptačí a netopýří budky a hmyzí hotely. Děkujeme.

Výsadby stromů podporuje v rámci programu "ThinkGreen Service" společnost General Logistics Systems Czech Republic, s.r.o.ve spolupráci se Sdružením Krajina. Děkujeme