Občanské sdružení Zelené srdce z.s.

     Naše srdce mají blízko k přírodě, a proto se naše občanské sdružení jmenuje Zelené srdce.  Hlavní cíle našich programů jsou zaměřeny na ochranu drobných památek, krajiny a přírody,  vztahu člověka k nim, ale také vztahu člověka k člověku.

Vaše pomoc nám pomáhá pomáhat přírodě a památkám, ale je pro nás i důležitou pomocí morální, že to, co děláme má v dnešní době smysl. Děkujeme. Pavel Koubek - předseda sdružení Zelené srdce

Studánkou Vysočiny roku 2017 je studánka U rybníka Zimostráz

Je rozhodnuto. Studánkou Vysočiny roku 2017 se po napínavém hlasování posledního dne stává studánka U rybníka Zimostráz se ziskem 561 hlasů. Na druhém místě se umístila studánka Škudlinka se ziskem 536 hlasů a na třetím místě studánka Ve šráfu se ziskam 58 hlasů. Děkujeme všem navrhovatelům a všem hlasujícím.

Anketu u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, vyhlásilo Občanské sdružení Zelené srdce. Hlasovat bylo možné od 22. dubna do 22 května. Chceme tak přispět k propagaci těchto pozapomenutých zdrojů čisté vody a zajímavých míst naší přírody opředených mnoha pověstmi.

Studánka Ve šráfu na Javořici

Navrhl: Radek Vondrák

Ve šráfu

Studánku nemůžete minout, půjdete-li po zelené turistické značce od Velkého Pařezitého rybníka na vrchol Javořice. Přibližně půl kilometru pod vrcholem Vám nabídne místo k odpočinku kamenodřevěná studánka s lavicí a jezírkem, ve kterém rostou vodní rostliny a při troše štěstí zde můžete zpozorovat i nějakého obojživelníka. Studánka se nachází v nadmořské výšce téměř 800 metrů nad mořem a je tak jednou z nejvýše položených pramenů na Vysočině. Foto studánky s jezírkem a lavičkou je aktuální z 19. dubna, kdy byl vrchol hory pěkně pocukrován.

 

Studánka U rybníka Zimostráz u Suché u Jihlavy

Navrhl: Jiří Zimola

Lesní studánka , která se nachází v chatové oblZimostrázasti u rybníka Zimostráz. Z obce Suchá u Jihlavy se vydáme po žluté turistické značce k rybníku Zimostráz, po 2 km narazíme na cestu, která vede z obce Beranovec, zde se dáme vlevo a asi po 250 m dojdeme k posezení u Zimostráze. Zde vpravo dojdeme po 100 m ke studánce, která je nádherně zastřešená, výtok pramene je trubkou ve skruži, dno písčité, koryto od studánky je obklopené kameny. Voda čistá a podle místních chatařů je i pitná, snadná přístupová cesta, dřevěné posezení. V okolí je bujná vegetace, nad výtokem jsou dva barevné hrníčky, je v péči místních chatařů.

Studánka Škudlinka u Pavlova u Ledče nad Sázavou

Navrhl: Jaroslav Kněžíček

Lesní studánka, nachází se u Pavlova u Ledče nad Sázavou, kousek za záchranou stanicí. Ještě nedávno byl v místě studánky jenom pramen zarostlý v kapradí. Pramen se nachází pod kopcem, který se odedávna nazývá Na Škudlině. V okolí jemnoho pramínků, mnoho studánek a také lesních strašidýlek. Studánky nesou různá jména Zázračná, Stříbrná, Lesních skřítků a další.  A jak to bylo se Škudlinkou? V lesích kolem Ledče nad Sázavou se o svoje pramínky starali vždy lesní skřítci. Udržovali pramínky a studánky, aby se pocestní a zvířátka mohli napít. Studánka má zajímavou historii a váže se k ní pověst. Nechte si vyprávět, proč se pramínek stále schovává pod kapradím a podmáčí louku pod kopcem. Teprve až v roce Škudlinka 2014 kolem něj postavili kamennou studánku ochránci přírody z Jihlavy. Vnitřní rozměr studánky je 90x90 cm, vnější rozměr dle stříšky je 140x100x90 cm, dno kamenné, odtok vody obstarává novodurová trubka, hloubka cca 25 cm, v okolí bujná vegetace, v roce 2015 dostala studánka, aby zůstala čistá, i nádhernou stříšku, kterou zhotovil truhlář Karel Hobza, člen KČT Bedřichov Jihlava a ČSOP ZO 59/11 Jihlava. MOPíci – mladí ochránci přírody ji pokřtili jménem Škudlinka. Je v péči MOP ČSOP ZO 59/11 Jihlava, voda dobrá, okolí je upravené. Jak se k ní dostanete? Když projdete záchrannou stanicí, pokračujete směrem k Nezdínské studánce, kolem vily. Za vilou se cesta rozděluje, jedna cesta vede lesem kolem studánky z pravé strany, takže pod vzrostlými smrky ji hledejte vlevo, cca 7 m pod cestou. Po cestě půjdete nad ní, stříška je vidět z daleka a tak ji neminete. Druhá cesta vede mokrou loukou a úvozem kolem studánky z levé strany, a tak je ji potřeba hledat v kapradí na pravé straně, cca 5 m od cesty.

Záchrana drobných památek není v první řadě o penězích

  I v letošním roce bude na Vysočině pokračovat záchrana zapomenutých křížů, Božích muk a dalších drobných památek. Několik z nich se ve volné krajině připravuje obnovit i Občanské sdružení Zelené srdce, které jich za deset let obnovilo tři desítky a nadále o ně pečuje. Často se v poslední době říká, že je i v neziskových organizacích vše o penězích, ale v případě obnovy zapomenutých památek je vše nejdříve o zájmu, o čase a až nakonec o penězích. K tomu, aby se zapomenutá památka dostala do důstojného stavu, je potřeba mnohdy málo. Stačí okolí uklidit, vyřezat náletové dřeviny a posekat trávu. To není o penězích, ale o zájmu o odkaz minulých generací. I drobné opravy, jako jsou nátěry zrezlých částí kovových křížů nejsou v první řadě o penězích, ale o zájmu. Složitější je to u zničených památek. I v tomto případě, se nám v minulých letech podařilo několik zničených křížů v okolí Humpolce opravit s minimálními náklady za pomoci odložených křížů ze hřbitovů.

Na základě takto obnovených památek se nám ozval dárce, který nás podpořil při obnově, kterou sami nedokážeme, jako byla oprava poškozených kamenných Božích muk u Dubí u Humpolce, nebo velkého dřevěného kříže u Komorovic. Někdy však ani peníze nepomohou, když není zájem. V roce 2016 se nám podařilo sehnat od nadace a soukromých dárců peníze na opravu kapličky v Pekle u Pelhřimova. I přesto, že by to pani majitelku nestálo ani korunu, zrušila nám souhlas s opravou, že kapličku nechá obnovit sama na své náklady. Bohužel kaplička je stále ve stejném špatném stavu a už nevěřím tomu, že se opravy dočká. Je zde množství dalších drobných památek, které na obnovu čekají. Nejsme schopni všechny objevit a bohužel informací od lidí, kteří se pohybují v přírodě, ale i obcí a farností se k nám dostává naprosté minimum. I zde to není o penězích, ale o zájmu a ochotě, protože když nemáme informace, nemůžeme pomoct.

Zelené srdce usiluje i o obnovu jedné velké památky, kterou je kaple sv. Anny u Pelhřimova. U takto velké stavby už to skutečně je o penězích, ale v případě, že se najde dostatek lidí, kteří budou mít zájem o záchranu této kaple, podaří se získat i ty peníze a kapli obnovit tak, jako se to podařilo u mnohem větších kostelů v horším stavu na jiných místech v republice.

Sýček z Vysočiny zmizel a sova pálená má namále

                         Zatímco některé druhy živočichů se do přírody Vysočiny vracejí, jiné se v tichosti vytrácejí. Patří mezi ně i dva druhy sov žijící po staletí v blízkosti lidských sídel. Poslední hnízdění sýčka obecného se podařilo v kraji prokázat v roce 2001 u Pacova na okrese Pelhřimov a od té doby nic. „Sýček někde možná utajeně žije, ale nemáme o něm žádné zprávy,“ vysvětluje Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce. Sýček žije v blízkosti lidských sídel a nevyhýbá se ani městům. Hnízdí v dutinách stromů, ale častěji ve škvírsýčekách a různých otvorech ve zdech domů. Nejčastěji se prozradí charakteristickým houkání připomínajícím „půjď-půjď.“ „Pamětníci vzpomínají, jak byl pro tento hlas slyšitelný v každé vesnici v minulosti považován za posla smrti, který lákal duše nemocných na onen svět, ale to je jen pověra,“ vysvětluje Koubek. Ohrožen je používáním chemických látek v zemědělství, změnami v hospodaření v krajině, ale také autoprovozem. „Z posledního prokázaného hnízdění vylétla čtyři mláďata a po několika dnech bylo jedno nalezeno na silnici mrtvé po srážce s autem,“ říká o jednom z důvodu ohrožení Pavel Koubek. V celé republice se odhaduje, že je posledních 120 párů těchto sov a protože se jejich počty neustále snižují, je bohužel horkým kandidátem na vyhynulý druh nejen na Vysočině.

                       Namále má i další druh sovy žijící v lidských sídlech a to sova pálená. Ta hnízdí na kostelních věžích, nebo půdách zemědělských budov. Bohužel většina kostelních věží je dnes uzavřena proti vnikání holubů a ve všech zemědělských objektech je přítomná kuna skalní, která je hlavním predátorem této sovy. „sovy pálené v budceKdyž jsme v roce 1996 začínali s projektem na záchranu sovy pálené, předpokládalo se, že zde stále roztroušeně hnízdí, ale skutečnost ukázala, že i ona je na Vysočině velice vzácná a naše odhady dnes říkají, že hnízdí dva páry na každém okrese kraje,“ vysvětluje Koubek. Poslední prokázané hnízdění je však z roku 2005 z okresu Pelhřimov a od té doby i u tohoto druhu chybějí důkazy. V letech 1996 až 2000 bylo rozmístěno v zemědělských objektech víc jak 200 kusů budek zajištěných proti vnikání kuny skalní. „Část budek už dnes není, protože některé byly ukradeny, zničeny a často došlo ke zbourání celých objektů, nebo jejich přestavbě, ale zbylé budky jsou stále pro hnízdění sovy pálené připravené a my se je snažíme každoročně alespoň částečně kontrolovat,“ vysmladá sova pálenávětluje Koubek. Ochránci přírody se snažili sově pálené pomoci i vypouštěním sov z umělého odchovu zoologických zahrad, ale vypouštění bylo ukončeno v roce 2009. „Ne, že by nebylo možné sovy na vypouštění získat, ale je na to nutná výjimka ze zákona a tu se nám nepodařilo obnovit,“ dodává Koubek. Naděje na prokázané hnízdění sovy pálené na Vysočinu je ale o něco větší, než u sýčka. Snad jsou odhady o skrytě hnízdících párech správné. Tyto sovy v prvním roce života migrují až do vzdálenosti 100 km a je tedy možné, že se z níže položených oblastí, kde se jim daří lépe, vydají i na Vysočinu. Zda se to podaří už letos ukážou zanedlouho kontroly budek, protože hnízdní sezona právě začíná.

Podpořte sbírku na záchranu kaple sv. Anny

  Myslíte, že má smysl zachraňovat krásná místa? Kaple sv. Anny u Pelhřimova patří k jedním z nich.  Občanské sdružení Zelené srdce se snaží prostřednictvím veřejné sbírky sehnat peníze na její záchranu a proměnit zapomenuté místo znovu v krásné. Veřejnou sbírku můžete podpořit zasláním jakékoliv částky na účet 2700608913/2010.  Ke dni 1. listopadu je na účtě 40 000,- Kč. Děkujeme za vaši podporu.

Podpořit záchranu kaple můžete i zakoupením benefiční cihličky z chráněné dílny Fokus Vysočina. Celá částka 100,- Kč jde na veřejnou sbírku. Cihličku si můžete objednat na e-mailu: zelenesrdce@atlas.cz

Hledáme zapomenuté drobné památky a oceňujeme ty, kteří je obnovují

 Hledáme zapomenuté drobné památky

Hledáme zapomenuté kříže, Boží muka, kapličky a další drobné památky na okrese Pelhřimov. Víme o mnohých, ale ne o všech.

Možná i díky informaci od vás se nám je podaří zachránit. Děkujeme. Psát můžete na zelenesrdce@atlas.cz  

Křížek v polích děkuje

Máte ve svém okolí někoho, kdo se zasloužil o záchranu kříže (nebo jiné drobmé památky) a stará se o údržbu? Určitě si zaslouží poděkování. Cena "Křížek v polích děkuje" určitě udělá radost. Napište nám na zelenesrdce@atlas.cz , kdo by si ji zasloužil.

Právě pracujeme na.....

to je omyl, nejsme v peřinách

.....na přípravě akcí a projektů v roce 2017 

.....na úpravách tohoto webu

....na mapování studánek a památek 

....na kontrolách ptačích budek

Děkujeme za podporu v roce 2017:

   

.. zde může být i vaše logo.

Obnovu drobných památek v roce 2017 podpořil pan Jan Dokulil.  Děkujeme.

Podpořte s náma.....


Menu


Krátké zprávy

Přednáška Ptačí svět 11.5.2017

Na návštěvu do ptačího světa se můžete vydat prostřednictvím přednášky s promítáním v rámci Muzejní noci v Humpolci 20. května 2017 od 19,00 hodin v pobočce muzea na Dolnám náměstí.

Hlasujte pro sv. Annu 24.4.2017

Podpořit veřejnou sbírku na záchranu kaple sv. Anny u Pelhřimova nemusíte jen finančním darem, ale můžete ji dát také hlas v soutěži veřejných sbírek na webu www.mamevybrano.cz Mezi deset sbírek, které dostanou nejvíce hlasů, bude rozděleno 100000,- Kč. Děkujeme za vaši podporu.

Tuto budku nekupujte 6.4.2017

Karavanbudka

Karavanbudka2

Jestli chcete mít na zahradě něco zvlášního, tak vás zaujme možná tato ptačí budky v podobě karavanu, kterou jsme zakoupili v jednom obchodě v Humpolci. Jestli chcete pomoci přírodě vyvěšením budky pro ptáčky, rozhodně tuto budku nekupujte a nevyvěšujte. Pro hnízdění ptáků se vzhledem ke svému provedení vůbec nehodi i přesto, že v návodu je to uvedeno. Není nad klasickou dřevěnou budku, kterou zvládne udělat každý šikovný kutil.

výstava Pomáháme přírodě 4.4.2017

Výstava Pomáháme přírodě. Kde? No, přece doma! se na svém turné přesunula z Jihlavy do Chotěboře a následně do Světlé nad Sázavou. V červnu může být třeba i u Vás. Rádi zdarma zapůjčíme.

Starší »

Toplist