Naše srdce mají blízko k přírodě, a proto se naše občanské sdružení jmenuje Zelené srdce.  Hlavní cíle našich programů jsou zaměřeny na ochranu drobných památek, krajiny a přírody,  vztahu člověka k nim, ale také vztahu člověka k člověku.

Zaujalo Vás to, co děláme?  Prosíme  Vás o pomoc a podporu.  Díky Vám můžeme dál pomáhat. 

Vaše pomoc nám pomáhá pomáhat přírodě a památkám, ale je pro nás i důležitou pomocí morální, že to, co děláme má v dnešní době smysl. Děkujeme. Pavel Koubek - předseda sdružení Zelené srdce.         

  2007 - 2022 - už 15 let pomáháme                     

Města a obce nejsou jenom domovem pro lidi, ale i pro řadu volně žijících živočichů. Ti zde nacházejí potravu a místo k životu, které už jim často volná krajina neposkytuje. Mezi početnou skupinu patří nejrůznější druhy ptáků. Prozradí je především jejich zpěv, můžeme je pozorovat při hledání potravy, někdy nám komplikují život hnízdy třeba v zateplení domů, někdy komplikujeme život my jim. Jak s nimi žít? 

Ptáci na krmítku

 Krmítko je místo, kde se můžeme seznámit s nejrůznějšími druhy pěvců a pomoci jim přečkat nepříznivé zimní období. Na tvaru ani velikosti krmítka nezáleží. Důležité je, aby do něj nepadal sníh a přiletující ptáky neohrožovaly kočky. Nejvhodnějším krmením je směs semínek (slunečnice, proso, loupaný oves, nasekané lískové oříšky…). Do krmítka však nepatří plesnivá semínka, žluklé oříšky, zbytky vánočního cukroví a vůbec žádné dobroty z našeho stolu. Zejména čerstvé pečivo a kořeněná jídla, která mohou ptákům způsobit vážné zdravotní potíže a usmrtit je. Určit, kteří ptáci vám na krmítko létají, pomůže kvalitní atlas ptáků.

Přimrzlé labutě

Zimní období je složité i pro vodní ptáky.Pokud máte podezření na jejich přimrznutí k ledu, pokuste se je nejdříve opatrně vyplašit nebo přilákat na pečivo. V případě, že jste skutečně přesvědčeni o jejich přimrznutí, což se někdy může stát třeba labutím, volejte stanici pro poraněné živočichy nebo hasiče.

Ptačí budky

Ve městě není mnoho stromů, kde ptáci najdou přirozené dutiny pro hnízdění. Pomoct lze vyvěšováním ptačích budek. Nejběžnější budka je tzv. sýkorník pro drobné pěvce, který rády obsazují nejrůznější druhy sýkor, ale i brhlíci a další druhy. Budka by měla být vyrobena z nehoblovaných prken a mít vnitřní rozměry 12 x 12 x 24 cm výšky. Vletový otvor o velikosti 3,2 cm umístíme do horní třetiny přední stěny a nikdy před něj nedáváme bidélko, protože to jen umožňuje přístup domácích koček a kun. Střecha musí budku přesahovat tak, aby do ní nezatékalo. Budky vyvěšujeme do výšky kolem 3 m ve vzdálenosti 50 m od sebe. Na podzim nesmíme zapomenout budku vyčistit, protože ptáci to neudělají a během několika let jsou schopní budku úplně zaplnit a už ji nepoužívají.

Když to půjde, tak vás zveme 26. ledna od 17,00 hodin do Městské knihovny v Pelhřimově na přednášku Pavla Koubka nazvanou Krajem zapomenutých studánek. 

Kromě památek se sdružení Zelené srdce stále věnuje i ochraně ohrožených druhů. Jedním z nich je sova pálená. Kdysi patřila mezi poměrně běžné ptáky a pro svůj život v lidských sídlech se o ní vyprávělo množství pověr. Věřilo se, že usmrcená sova přitlučená na vrata od chléva uchrání dobytek uvnitř od zlých sil a uhranutí. Když šel za šera pocestný okolo hřbitova a z okénka márnice vylétl k obloze s chrčením šedý stín, říkalo se, že duše zemřelého opouští tento svět a odlétá do nebe. Dnes už víme, že to byla sova pálená, která vylétla z hnízda ve věžičce na večerní lov.

 Velikostí lze srovnat sovu pálenou s holubem. Je nápadně pestře zbarvená v odstínech šedé až rezavé barvy, charakteristický je pro ni závoj srdčitého tvaru kolem očí. Ve dne sedí v tmavých koutech a na lov drobných hlodavců vylétá se západem slunce. Hlavními smysly, které ji pomáhají při vyhledávání kořisti jsou sluch a zrak. Mnoho lidí si myslí, že sovy ve d

ne nevidí, ale pravdou je, že vidí velice dobře. Od počátku února začíná tok, kdy se sovy ozývají těžko popsatelným chrčením a syčením. Dnes nejčastěji hnízdí v církevních a zemědělských budovách v tmavých zákoutích. Snůška bílých vajíček se pohybuje od čtyř do osmi, ale v době dostatku hlodavců může být vajíček i jedenáct a to i třikrát do roka. Potravu tvoří z 95% drobní hlodavci a proto je velice užitečná.

 Největší ranou pro sovy pálené se stalo používání chemických přípravků k hubení hlodavců. Přiotrávený hlodavec je snadnou kořistí, bohužel však znamená smrt i pro svého lovce. Takto uhynuly stovky sov a z tohoto oslabení se při malém počtu hnízdících párů již nedokázala jejich početnost zvýšit na původní stav.

 Dalším negativním faktorem je změna hospodaření a nedostatek vhodných hnízdišť. V minulosti byla u každého statku stodola, která představovala pro sovy možnost úkrytu a zásobárny kořisti pro zimní období. V moderních stodolách však často dochází k zasypání hnízd uskladněným krmivem a v posledních letech je hlavním nebezpečím pro hnízdící ptáky kuna skalní, jejíž přítomnost lze zjistit takřka ve všech objektech. Na dalších tradičníc

h hnízdištích v církevních objektech došlo k hromadnému neprodyšnému uzavírání proti vnikání zdivočelých domácích holubů. Mnohdy byly při těchto opatřeních zavřeny i hnízdící sovy, které uhynuly hlady.

 Snaha o setkání s těmito královnami noci mě postupně přivedla k poznání, že bez jejich aktivní ochrany nebudou za několik let tato setkání možná a tak vznikl projekt na ochranu sovy pálené nazvaný Budou žít ? V roce 1996 se myslelo, že na Vysočině sova pálená ještě ojediněle hnízdí, ale průzkumy zemědělských budov ukázaly, že je to mnohem horší. Na okrese Havlíčkův Brod není za posledních 15 let prokázáno žádné hnízdění. Na okrese Pelhřimov se hnízdění nepodařilo prokázat od roku 2006. Lepší je situace na okrese Kutná Hora, kde se této sově také věnujeme, kde hnízdí jedotlivé páry. Proto bylo rozmístěno v letech 1996-2001 po dohodě s majiteli zemědělských budov celkem 260 speciálních hnízdních budek zajištěných oplechováním proti vnikání kuny skalní. Vzhledem k nízké početnosti je však sovy obsazují pouze ojediněle.

Z důvodu posélení jejich počtu se v okolí Humpolce od roku 2000 do roku 2008 vypouštěly mladé sovy pálené z umělého odchovu zoologických zahrad a dalších chovatelů. Skupina mláďat se vypustí na uzavřenou půdu budovy, kde si nějakou dobu procvičují sovy létání a učí se lovit živé hlodavce. Po měsíčním a v případě zimy až šestiměsíčním pobytu se vypustí do volné přírody a po dobu osamostatnění se ještě přikrmují. Díky kroužkování jsou zprávy o některých vypuštěných sovách. Zatím největšího úspěchu se podařilo dosáhnout když díky vypouštění vznikl pár, který i zahnízdil a vyvedl jedno mládě, ale potom z neznámých příčin zmizel. Dnes už ve vypouštění nepokračujeme. Není to tím, že by nebylo co vypouštět, ale nemáme na to povolení.

 Pro záchranu sova pálené děláme vše, co je v našich skromných silách. Předpokládáme, že na Vysočině hnízdí na každém okrese dva páry a to je strašně maličko pro její další přežití. Na okrese Kutná Hora to možná je lepší, ale kontroly budek ukazují, že i zde je sova vzácností. Mnohem hůře je na tom sýček obecný, který již z Vysočiny vymizel úplně.

  Myslíte, že má smysl zachraňovat krásná místa? Kaple sv. Anny u Pelhřimova patří k jedním z nich.  Občanské sdružení Zelené srdce se snaží prostřednictvím veřejné sbírky sehnat peníze na její záchranu a proměnit zapomenuté místo znovu v krásné. Veřejnou sbírku můžete podpořit zasláním jakékoliv částky na účet 2700608913/2010.  Ke dni 1. ledna 2022  je na účtě 164 460,- Kč. Děkujeme za vaši podporu.

Podpořit záchranu kaple můžete i zakoupením benefiční cihličky z chráněné dílny Fokus Vysočina. Celá částka 100,- Kč jde na veřejnou sbírku. Cihličku si můžete objednat na e-mailu: zelenesrdce@atlas.cz

 Hledáme zapomenuté drobné památky

Hledáme zapomenuté kříže, Boží muka, kapličky a další drobné památky na okrese Pelhřimov. Víme o mnohých, ale ne o všech.

Možná i díky informaci od vás se nám je podaří zachránit. Děkujeme. Psát můžete na zelenesrdce@atlas.cz  

Křížek v polích děkuje

Máte ve svém okolí někoho, kdo se zasloužil o záchranu kříže (nebo jiné drobmé památky) a stará se o údržbu? Určitě si zaslouží poděkování. Cena "Křížek v polích děkuje" určitě udělá radost. Napište nám na zelenesrdce@atlas.cz , kdo by si ji zasloužil.

.....na přípravě akcí a projektů v roce 2022 

.....na úpravách tohoto webu

....na mapování a obnově památek 

....na kontrolách ptačích budek

....na obnově studánek

.. zde může být i vaše jméno, nebo  logo.

Společnost AUTO RACEK a.s.  pro naši činnost zakoupila ptačí a netopýří budky. Děkujeme.

 Nadační fond pro Pelhřimovsko podpořil nákup informačního stánku. Děkujeme